Sofinka jednou seděla na svém oblíbeném místě a hypnotizovala rybičky. Nemohla od nich odtrhnout zrak.
Když tu se náhle ozval hlas: "Pojedeme na chatičku?" Sofinka miluje chatičku.
Ale počkat, ještě musím něco najít! Míček! Přece byste si nemysleli, že odjedu na chatičku bez míčku?
Na chatičku dojeli a Sofinka čekala, až se půjde na procházku... ...čekala...
...a čekala. Nakonec se ale dočkala. Běhala jako pominutá, protože měla obrovskou radost, že je venku z města.
A to jí zmohlo tak, že si musela jít lehnout. No uznejte sami, není to hezký příběh? (: